Jdi na obsah Jdi na menu
 


Díl třetí

8. 1. 2010

 

                                 Tvrz Hermannstadt

                                                                                                                              Zpět na začátek

Poslední zbytky Heřmanovické tvrze se nacházejí asi 50 m od kostelíka stojícího nedaleko heřmanovického kamenolomu na místě místními starousedlíky zvaném,,Na zámečku“ Kostelík byl zřejmě součástí Heřma-novického kláštera, který v těchto místech stával, jak dokládá kronika Heřmanovic. Na tvrzišti je jasně viditelný jeho obvod i s příkopem a valy. Vnitřní zástavba je nejasná kvůli hustému zalesnění. Proti tomuto nálezu neobstojí tvrzení, že bylo tvrziště zničeno rozšiřujícím se kamenolomem. Že zde klášter stával a že byl poničen husity a s ním i město Heřmanovice je jistě pravda, nestál ale na místě které udávají historici. Dále ještě kronika udává, že majitelé polí pod tvrzí vyorávali také kusy zdiva a kleneb. Samotné tvrziště bylo téměř čtvercového tvaru o stranách asi 15 m.Tvrz byla opevněna valem a 5 m širokým příkopem. Tvrzi vévodila věž o rozměrech asi 7 x 6 m.
      Listiny z roku 1339 dokazují, že město Hermannstadt už existovalo což naznačuje, že již existovala i tvrz, protože stála na velmi důležité obchodní stezce která spojovala Krnovsko s tak zvanou Jantarovou stezkou vedoucí údolím Černé Opavy do Polska. Tvrz mohla tuto stezku dobře kontrolovat protože měla vynikající polohu a dobře zapadala do koncepce okolních strážních hradů. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné dokumenty. Historici datují ukončení její činnosti do 15 století. Z jistých pramenů se dá vyčíst, že alespoň spodní část tvrze sloužila vojákům československé armády při opevňování pohraničí v roce 1938. Archeologický průzkum Z. Brachtla dokládá život na tvrzi od počátku 14 do poloviny 15 století. J. Lisl zde při výzkumu v roce 1954 nalezl středověký meč, keramiku a další nálezy





                              Obrazek

                                                                   Hrubý půdorys tvrze.
 

              

           Obrazek

                                                         V tomto lese jsou poslední zbytky tvrze.
 

             

                      Obrazek

                                                                  Zbytky jižního opevnění.  
 

 

                                           Obrazek

                                                                         Zbytek severního opevnění.                  

 
 

                                            Obrazek

                                                                                    Terénní náčrt.

 
                      

                        Obrazek

                        Středověký železný meč a středověký keramický džbánek nalezeny na místě tvrze
 

  

                       Obrazek

                                                              Heřmanovická tvrz vlastní vize.

 

 

                                                             KOBERSTEIN

  Hrad je postaven nedaleko osady Rejvíz na skaliscích Zámecké Hory a to na jejím severovýchodním svahu ve výšce 912 m/n.m. Jeho poloha byla nevýhodná ale při tak velké nadmořské výšce to hradu nijak neškodilo. Právě jeho postavení umožňovalo daleký výhled na kupeckou stezku vedoucí údolím Černé Opavy kterou měl jako pohraniční hrad vratislavského biskupství střežit.
O hradu se nedochovaly žádné písemné zprávy proto není známo datum jeho založení ani jeho zkázy. Dokonce i jeho jméno je známo jen z ústního podání starousedlíků. Hradiště je obklopeno podkovovitým příkopem, uzavřeným na nedovřeném oblouku valem. Proti skalnaté výspě na severní straně z níž se dal hrad snadno napadnout byla postavena mohutná věž o průměru 10 m z níž zbylo do dnešních dnů jen asi devítimetrové torzo. Vnitřek věže byl čtyřboký. Obranné příkopy byly z části vytesány do skalnatého podloží a jejich šířka se udává od 15 do 30 m. kde stály ostatní budovy nebo vstup do hradu se lze z hromady trosek jen domnívat.
Hrad vznikl jak je možné se domnívat z vykopávek snad koncem 13 století a sloužil pro vratislavské biskupství podobně jako Edelstein k Ochraně zlatých dolů v okolí dnešních Zlatých Hor a také k ochraně kupecké stezky jak je již napsáno. Doba jeho zániku se dá hledat snad v 15 století za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Pověst říká, že na polorozbořeném hradě sídlil na počátku v 16 století loupeživý rytíř Waldemar který unesl dceru jednoho z pánů Vrbna a samotného pána pak zavraždil. To se muselo stát nejpozději do roku 1621 kdy byl majetek pánů z Vrbna zabaven a samotní bratři Vrbenští odsouzení k trestu smrti za protikatolický odboj a odboj vedený proti císaři Jedna pověst také říká, že hrad zničil požár když blesk zasáhl věž kterou zapálil a částečně zničil. Toto ale není datováno.

 

                          Obrazek

                                                                   Půdorys a řez současné situace.

 

                     Obrazek

                                      Pokus o hmotovou rekonstrukci 14 století.(Joanidis)
        

         Obrazek

                                                                       Vykopávky z hradu.
 
         

                    Obrazek

                                                  1934 na obrázku je ještě patrné zdivo i mimo hrad.
 

   

                       Obrazek

                                                 Koberstein po rekonstrukci v 15 století podle Vojkovského.      
 

                         Obrazek

                                                               Koberstein podle J.P. Štěpánka.      
 

      

      Obrazek

                                                            Pohlednice z vydavatelství Beatrix.

 


Obrazek

                                                                  Zdivo nabíhající do zdiva věže.

 

 
 

                                          EDELSTEIN 

      
 

                      Obrazek

                           Kresba  Edelsteinu podle Vojkovského

Hrad připomínaný v roce 1280 – sloužil k ochraně obchodní cesty z Vratislavi do Edelstadtu (Zlaté Hory) a dále na Moravu. Roku 1467 byl hrad dobyt vratislavským biskupem Joštem z Rožmberka a krátce na to zbořen. Ke konci 13. a na počátku 14 stol. zde prováděli své loupeživé reje známí lapkové bratři z Linavy, kteří rovněž a olupovali kupce v okolí bílo-potockých strážních hradů.
    Hrad Edelstein je uváděn podle dostupné literatury v roce 1281. Do roku 1445 o něm nejsou žádné zprávy. V roce 1445 byl hrad silně poničen požárem. Opraven nebo znovu zbudován byl po roce 1450. O této opravě ale není žádný záznam s přesným datem. Dne 16. července 1467 byl hrad napaden a po té zbořen vratislavským biskupem Joštem z Rožmberka. Stalo se tak proto, že vratislavský biskup měl strach aby se z hradu nestala opět husitská bašta
     Na hradě byli také vězněni slezští odbojníci proti Jiřímu z Poděbrad. Při požáru v roce 1445 shořely také všechny dokumenty o městě Edelstadt (později Zuckmantel dnes Zlaté Hory).

  


 

                                                 Edelstein historie

    

Obrazek 

Hrad leží 15 km východně od Jeseníku mezi městem Zlaté Hory a obcí Heřmanovice mezi nimiž se táhne dlouhý hřeben Příčného Vrchu. Na jednom jeho výběžku (v katastru obce Zlaté Hory) ve výšce 695 m/nm se zachovaly zbytky hradu Edelstein (čes. Drahokam). Jeho jméno má určitě souvislost s těžbou zlata která se zde prováděla již od počátku 13 stol. Proto hrad nestřežil jen kupeckou cestu vedoucí z Vratislavi přes Nisu, Glucholazy na Bruntál a dále na Moravu ale také doly a rýžoviště pod ním. Tuto dvojí úlohu mu umožňovala velmi výhodná poloha s dalekým dohledem na Zlaté Hory a na rovinu táhnoucí se až k Nise. Hrad stál na skalnatém návrší a byl obklopen hradbami nestejné šířky, přerušenými jen branami v místech vstupu z úzké šíje která spojuje hradní návrší s Příčným Vrchem a která byla rovněž opevněna.

Hradní jádro které je dnes zarostlé stromy, keři a kopřivami, tvořilo nepra-videlný lichoběžník o délce 120 a šířce 65 m. Hradní areál byl rozdělen hradbou a nehlubokým příkopem na dvě nestejné části. Hlavní opevnění se nacházelo v západní části hradu a sestávalo z válcovité věže o průměru asi 7 m zasazené do silné obvodové hradby. Výška i průměr věže se dnes dají jen stěží určit. Vedle hromady ssuti z věže byly v 19 století patrné stopy po studni i když dnešní historici udávají studnu poblíž vstupní brány do hospodářské části hradu. V hlavním opevnění se nacházely také obytné budovy přiléhající k hradbě po kterých dnes zůstalo jen torzo základových zdí. Hradby této části opevnění byly posíleny kruhovou baštou umístěnou v rohu lichoběžníku. V méně opevněné části hradu se nacházely hospo-dářské budovy, ubytování pro služebnictvo a další budovy sloužící jako zázemí hradu. Po těchto stavbách zůstaly dnes jen terénní nerovnosti. Opevněný vstup do hradu se nacházel pravděpodobně na západní straně hospodářské části hradu.

Hrad Edelstein byl postaven pravděpodobně v druhé polovině 13 stol. Neví se kdo vlastně hrad postavil. Jestli to byli vratislavští biskupové nebo nějaký světský feudál není známo a také pověst o tom, že jej postavil Otto von Erlitz v roce 1119 nemá historický podklad. V historických pramenech je o Edelsteinu první zmínka v roce 1281 kdy nemanželský syn Přemysla Otakara II. opavský kníže Mikuláš I. vyzval držitele hradu pány z Linavy, aby poskytli vratislavskému biskupovi Tomášovi II. (1270 - 1292) náhradu za loupeživé vpády na jeho majetky. Když Linavští neuposlechli Edelstein jim silou odňal a biskup jej dostal do zástavy i se zlatými doly. Bratři z Linavy se pak usadili na hradě Helfštýně u Lipníka. Další boje o tato území byly mezi vratislavským knížetem Jindřichem IV. a biskupem Tomášem II. Hrad Edelstein který střežil kolonizovanou část jesenicka byl hlavní příčinou jejich sváru. V roce 1284 vyzval Jindřich IV biskupa Tomáše II. aby se dostavil na soud o vydání Edelsteinu Tomáš neuposlechl a obrátil se na českého krále Václava II. s žádostí o ochranu kterou žádal proto, že hrad Edelstein i s městem Edelstadt leží území království českého. Jindřich se ale nedal zastrašit a vytáhl proti Edelsteinu vojenskou silou. Po delším obléhání jej dne 27 dubna 1285 dobyl. Biskup sice neustále požadoval navrácení hradu do svých držav, ale když bylo v roce 1290 konečně dosaženo smíru, nepadla již o hradu ani zmínka. Biskupství již navrácen nebyl a stal se součástí opavského knížectví.

Další zpráva je až z roku 1339 kdy musel opavský kníže postoupit hrad i s okolím českému králi Janu Lucemburskému. V odstupní smlouvě se píše, že je to trest za neposlušnost. Králův trest nebyl asi oprávněný, protože jeho syn český král Karel IV. v roce 1361 vše vrátil s doložkou, že chce napravit bezpráví spáchané jeho otcem. Po smrti Mikuláše II. došlo k dělení knížectví a Edelstein i s okolím získal v roce 1377 kníže Mikuláš III. Dalších 29 let nejsou o Edelsteinu žádné písemné doklady, až v roce 1406 je uváděn jako purkrabí Jindřich Gawbis.

                          
 

               Obrazek

   Při jedné spanilé jízdě husitů do Slezska padly blízké Glucholazy, zdá se ale, že Edelstein zůstal nedotčen. Brzy po té se na hradě sešli vůdcové protihusitského odporu a to vratislavský biskup Konrád, velmistr křížovníků Ruprecht a opavský kníže Přemysl k poradě o válečné situaci.

 

Obrazek

Po smrti opavského knížete Přemysla si dědictví v roce 1434 rozdělili jeho čtyři synové. Edelstein zdědil Mikuláš IV. V roce 1440 jeho bratr Václav. V témže roce na něm sloužil jako purkrabí Mikuláš Meinholt pozdější správce hradu Frýdberg (Žulová). Protože Václav byl neustále zadlužený získal od něj hrad jako zástavu kníže Opolsko – Hlohovský Bolek, známý to stoupenec husitství ve Slezsku. V nájemní smlouvě bylo stanoveno dohodou, že náklady spojené s údržbou hradu ponese pronajimatel. V roce 1445 chtěl hrad vykoupit pro svůj rod opavský kníže Jan ale hrad krátce na to vyhořel. Při tomto požáru shořely také veškeré dokumenty města Edelstadt. Bolek se dal okamžitě do oprav a přestavby hradu a v roku 1450 stál hrad opět v plné kráse i s novým parkánem a dělostřeleckými baštami. Když opavský kníže opět naléhal aby mu byl hrad vrácen za původní sumu, tak mu Bolek předložil účet za opravu na kterou v Opavě neměli. Proto hrad zůstal Bolkovi až do jeho smrti. Po Bolkovi zdědil hrad jeho bratr Mikuláš Opolský který se v roce 1460 dohodl s českým králem Jiřím z Poděbrad, že mu přenechá v opavském knížectví několik hradů včetně Edelsteina. K vlastnímu předání hradu ale došlo až v roce 1465. V tomto roce jej král Jiří dal do správy utrakvistovi Janovi z Žerotína. Tento Žerotín byl známý lapka který přepadal kupce cestující z Polska na Moravu a zpět. Toto se ale nelíbilo biskupovi Joštovi a tak proti Žerotínovi vytáhl silou a16 července 1467 hrad dobyl. Žerotín se v té době zdržoval v táboře krále Jiřího někde v Kladsku. Veden obavou, že by se hradu mohli zmocnit stoupenci Jiřího z Poděbrad dal biskup Jošt z Rožmberka hrad zbořit pod záminkou,že panství nevynáší na jeho údržbu. V roce 1474 udělil Matyáš Korvín hrad vratislavským biskupům jako léno k věčnému užívání. Přes to ale biskup udělal smlouvu s Jiřího synem Viktorínem. Jednání o této smlouvě vedl někdejší purkrabí Jan z Žerotína který se mezi tím usadil na Fulneku. Dohoda byla rychle uzavřena a biskup zaplatil za hrad a okolí 210 hřiven úroků a 1600 uherských zlatých. Tím se Edelstein stal natrvalo biskupským majetkem, ovšem již jen jako zřícenina. Zříceninu Edelsteinu popsal v roce 1687 biskupský horní hejtman Handtke. Podle některých historiků měl hrad nosit také jméno Paskenstein.

 

 

 

Obrazek

                                                         Uvnitř dělostřelecké bašty 2004.
               

Obrazek

                                                          Základy hospodářských budov.

  

 

                               Obrazek

                                                       Pohlednice z nakladatelství Beatrix.
 

  


     
 

                                    LEUCHTENSTEIN 

 

                     Obrazek

                                            Rekonstrukce hradu ze 14 století podle Vojkovského.
 

Hrad situovaný na svahu Biskupské kupy nad Zlatými Horami. O hradu se nedochovaly žádné písemné zprávy jen jeho jméno vyplývá z názvu vsi která pod něj spadala. Tato ves měla jméno Lichtenberg a hrad pravděpodobně převzal část jejího názvu do svého jména.
    Jsou zde domněnky, že hrad byl postaven opavskými vévody jako náhrada za hrad Edelstein o který se vedly neustálé spory, protože v jeho okolí se nacházely zlaté doly. Další domněnka je, že byl postaven proto, že český král Jan Lucemburský odňal hrad Edelstein opavskému vévodovi. Někteří historici uvádějí, že Leuchtenstein mohl také postavit vratislavský biskup nebo opolský vévoda.

Je ale jisté, že hrad byl na konci 13 nebo na počátku 14 století postaven. I přes nevýhodnou polohu skvěle zapadá do pásma hraničních hradů střežících obchodní stezky a zlaté doly nacházející se v této části Jeseníků. Na hradě byly při vykopávkách nalezeny hřeby, skoby, střepy keramiky a jako nejcennější nález část brnění, šest železných plátků spojených zlatými nýty. Ani o konci hradu se nedochovaly žádné dokumenty. Je ale téměř jisté, že jeho činnost skončila po návratu hradu Edelstein do majetku opavských vévodů králem Karlem IV 21. srpna 1361.

 

                  Obrazek

 

                                                  Půdorys současného stavu podle Vojkovského.
 

 
 

                                                        Poslední zbytky hradu Leuchtenstein
        

 
 

                                     Obrazek

                                                                        Torzo vnitřní části věže.  
 

                     

           Obrazek

                                                        Velké zaoblené bloky zdiva zřejmě z věže.
 

 

 

  

                               Na svahu Biskupské Kupy

           

       Obrazek

                                             Edelstadt s Biskupskou Kupou a Leuchtensteinem
 

Cestu ze Zlatých Hor do Opavy střežil ještě nedaleký hrádek nad Pokřivnou dnes ležící na území Polska proto se o něm jen zmíním. Žádné dokumenty o něm se nezachovaly ani jeho jméno už dnes není známo jen pan Vojkovský se pokusil o jeho dobovou rekonstrukci.

                                Obrazek

                                                       Hrádek nad Pokřivnou podle Vojkovského.

 

           

                   Obrazek

                                       Postavení zeměpanských a strážních hradů v opavském knížectví.
 

  


 

                                                                       ZÁVĚR.

      Prošli jsme hrady v nedalekém okolí Vrbna pod Pradědem, což ale neznamená, že jsou to všechny hrady v našem okolí. V našem pohraničním výběžku od západu na východ z Javorníku po Osoblahu a ze severu na jih ze Zlatých hor po Šternberk je zřícenin hradů velké množství. Jako příklad uvádím:“Rychleby, Kaltenstein, Frýdberg, Burgvíz, Fülštein, Šelemberg“ a další a další hrady a tvrze. Při zastavení na kterékoliv z těchto zřícenin začne člověk přemýšlet o časech dávno minulých a k tomu mu krásnou a romantickou kulisu v pozadí s Hrubým a Nízkým Jeseníkem vytváří každá navštívená zřícenina. Všechny tyto hrady mají bohatou historii, některé více a některé méně známou, ať byl jejich majitelem mocný feudál, chudý zeman nebo lapka rabující ve svém okolí.
V našem okolí se nenalézají jen zříceniny hradů a tvrzí, ale také zbytky a vykopávky starých keltských a slovanských sídlišť ve Starém Městě u Bruntálu, na Cvilíně u Krnova a v Holasovicích. Zdejší břehy řek jsou překopány a přerýžovány dávnými zlatokopy a nejeden jesenický kopec je provrtán štolami které zůstaly jako památka na dávné hledače kovů. Najdou se zde také památky na zpracování železa ( Drakov) zbytky hamrů a náhonů které přiváděly vodu na hamerní vodní kola pro pohon různých dmychadel a bucharů.
Zkrátka historie našeho okolí je velmi bohatá a čím více o ní víme, tím se nám zdá bohatší a krásnější.      
               

                                                                      Zdeňek Hlávka

  Obrazek