Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vidly

                                   Z HISTORIE OSADY VIDLY

 

          Kdy začalo osídlování videlského údolí není historicky přesně doloženo. Osídlení těchto míst které se dá doložit s jistotou v době zakládání biskupských železáren v Železné, Které založil Vratislavský biskup hrabě von Schaffgotsch v roce 1770. Ale je také možné osídlení kolem roku 1540 kdy v osadě Einsiedel pracoval železný hamr patřící Vratislavskému biskupství, ke kterému patřilo také videlské údolí.

Když vratislavský biskup zjistil, že se v pradědském pohoří povalují tisíce kubických metrů dřeva ze stromů vyvrácených vychřicemi chtěl aby se dřevo mohutných stromů začalo zpracovávat a využívat pro další výrobu. Najal lesní dělníky, kteří si počali stavět jednoduché příbytky z kůry a větví, které je měly ochraňovat při nepříznivém jesenickém počasí, toto byli první osídlenci. Dále pak stavěli pevnější dřevěná obydlí. Tito dělníci pak začali budovat mostky, svážnice další malé stavby pro přibližování dříví. Na potocích se začaly stavět půlkruhové kamenné hráze do kterých se naváželo natěžené dříví, které se vždy po otevření hráze splavilo dolů do údolí na zpracování k vodním pilám, drtičům a lisům na tříselnou kůru. Dále pak k milířům kde se pálilo dřevěné uhlí pro biskupské železárny a lihovarům na filtraci. Dříví dokázali splavit z Videl (Sokolí potok od Falkenbaud dále pak Skalní potok od Dämmbaud) až k železárnám, tehdy ještě v Hammerdörfel (Buchbergstahl, Železná). Nutno ještě dodat, že se splavovalo na jaře když začal tát sníh a potoky byly velmi vodnaté.

Lesní dělníci také objevili v místních potocích zlato (šupinky, zlatěnky), které se počali těžit ryžováním. Nato byla nalezena měď a také železná ruda (magnetit). Později pak těžili zlato proplachováním (seifen). Od toho také vznikly místní názvy jako ,,Reinerseifen (čistý sejf), Steinseifen (Kamenný sejf), Weise-seifen (Bílý sejf) dále Wolf, Rüb, Wüt, Kiemseifen.“

 

Po nálezu železné rudy se začalo s její těžbou. Dodnes jsou na počátku Videl směrem od Vrbna těsně vedle silnice vidět staré štoly. Ta nejnižší se nazývala Dlouhá a je v celé délce zatopená. V pohoří Praděda se také těžily lesklé a matné břidlice a také křemen. Magnetit se těžil v úbočí Malého Děda nedaleko Švýcárny, ve výšce 1300 m/nm. Od roku 1928 se 60% této rudy vyváželo do Saska do města Chemnitz. Pro vrbenskou výrobu kyseliny sírové, se zde také těžil pyrit, (sirník měďnatý) který se zpracovával suchou destilací na kyselinu sírovou. Což byl v tehdejší době strategický materiál

Přírodní bohatství (dřevo, žel. ruda, pyrit a zlato) levná hnací síla (voda), přinesly život do tohoto horského údolí. Jak ale plynul čas přestaly pracovat pily, hamry drtiče a lisy tříselné kůry, zastavila se těžba v šachtách. Ztichlo prakticky celé videlské údolí a v roce 1949 se zastavily také hutě v Železné.   

                        dominanta-videl.jpg

                                                        Dominanta Videl

  

                       praded-na-pocatku-20-stol.jpg

                                                         Praděd na počátku 20 stol.

                    puvodni-turisticka-ubytovna-s-hospodou..jpg

                                   Původní turistická ubytovna s hospodou.

                                                      V pozadí drtič rudy.

                           vidly-po-desti..jpg 

                                                           Vidly po dešti.

 

 

                                                   OSADA VIDLY

Vidly vzdálené od Železné zhruba 7km, jsou situovány těsně pod hřebenem Hrubého Jeseníku ve výšce 800-834m nad mořem, na soutoku čtyř horských říček. Směrem od Karlovy Studánky to jsou Videlský potok, Sokolí potok, Střední Opava a od Jeseníku Česnekový potok. Jsou zde také tři pensiony, první z nich Smrčina, dnes hotel Vidly, postavený na místě bývalé výletní hospody. Druhý Adam upravený z bývalé závodní kuchyně a třetí Heda, ten je zase upraven z bývalého obchodu. Dominantou Videl je dřevěná kaplička svaté Hedviky z počátku 20století.Těsně za pensionem Smrčina na Česnekovém potoce, je památka na zpracování rud. Jsou tu zbytky zdí a náhonu starého drtiče.

vidly-drtic-zelezne-rudy.jpg

                                             Vidly drtič železné rudy.

 

Úpatí kopce zvaného Mrazový vrch je provrtáno starými štolami, je to památka na dávnou těžbu železné a měděné rudy. Kolem Střední Opavy se nacházejí pozůstatky milířů na pálení dřevěného uhlí, potřebného dříve ke zpracování rud. Na konci cesty zvané Pradědská je na Střední Opavě krásný malý vodopád.

 milir-na-pradedske.jpg

 

                                                Milíř na Pradědské.

 

      Nahoře na Sokolím potoku se nachází zbytek mohutné hráze která sloužila ke splavování dříví pro hutě.V okolí jsou také lovecké chaty. Sedlová,  Pradědská (Vaterbaud), Sokolí, Jiřího (Silonka) a chaty na Bařinách. Novou dominantou je také kamenná regulace soutoku všech čtyř říček postavená po povodních v červenci roku 1997.

  dalsi-dominantou-je-jednoobloukovy-most.jpg   

                                                                        

Další dominantou je jednoobloukový most překlenující Střední Opavu směrem na Karlovu Studánku. Všechny budovy jsou postaveny stylem který ladí s okolní přírodou z čehož se vymyká jen budova bývalé Národní školy.

                                                                                

hraz-na-sokole.jpg

                                                                                                               

 

V místech pod Sokolí chatou stávala stará mohutná dřevěná hráz na splavování dříví ale tu vzala povodeň v roce 1997 Místo ní je postaven lapač splaveného materiálu.