Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ludvíkov -Ludwigsthal

19. 4. 2010

 

 

                              LUDVÍKOV-Ludwigsthal


Ludvíkov leží v hlubokém údolí Bílé Opavy směrem od Vrbna na Karlovu Studánku v průměrné nadmořské výšce 610m. Vznik osady se datuje od roku 1672 kdy velmistr ŘNR Gaspar von Ampringen položil postavením hutě se dvěma železnými hamry základ k později proslaveným železárnám. Okolo hutě si začali stavět na darovaných pozemcích po vykáceném pralese, svá obydlí, najatí hutníci. V roce 1701 přichází nový velmistr ŘNR Franz Ludwig hrabě Falcký a staví další tři hutě s hamrem poháněným vodním kolem osada se tím rozšířila a dostala po velmistrovi jméno Ludwigsthal. Také jedna huť nesla velmistrovo jméno (Franzhütte) Obec Ludwigsthal se neustále zvětšovala a tak v roce 1805 měla již 84 domů a na 500 obyvatel. V roce 1900 pak 130 domů 860 obyvatel kolem roku 1856 se vyrábělo ve zdejších hutích čisté železo, černý plech, tažené železo, železo na obruče a podkovy. Proslulé byly lité ludvíkovské kříže, kotle a různé jednoduché obrazy. Ve zprávě z roku 1866 se píše, že podnik prosperuje dobře, jen s dovozem dříví jsou potíže. Pro nesjízdnost lesních cest bylo možné dovážet dříví jen v zimě na saních.Po roce 1870 však nastal pokles výroby a železárny začaly postupně upadat. Proto se výroba v hutích začala měnit na dřevařský provoz. Někteří hutníci a valcíři začali odcházet do moderních ostravských hutí a zbývající hledají obživu při kácení dříví nebo na pilách. Zemědělství zde bylo vždy nerentabilní. Ornice byla z příkrých svahů splavována přívaly vod a také lesní zvěř ničila valnou část úrody. Ještě dnes jsou vidět valy a zídky postavené z kamenů nasbíraných na kamenitých polích.V Ludvíkově se také mimo železa těžilo olovo a měď. Měď se zpracovávala v místní slévárně firmy Gaidosch. Největší kutací činnost dodnes dobře znatelná byla prováděna na konci Ludvíkova směrem na tzv. Malou Hvězdu těžila se zde měď a také zlato. Pod Vysokou horou jsou také naleziště malachitu. Naproti poštovnímu úřadu vyvěral přímo u řeky minerální pramen jeho vodou neustále probublával oxid uhličitý kterého je v jednom litru asi 1620 mg.

Počet obyvatel kolísá na hranici 800. K datu 15. II. 1921 má Ludvíkov 803 obyvatel z toho 787 německé národnosti a 16 jiné národnosti.Na základě vyhlášení Československé republiky dne 28. X. 1918 se přejmenovává obec Ludwigstahl na obec Ludvíkov který patřil pod okres Bruntál. Prvním starostou obce se stal pan Franz Kariger který tuto funkci vykonával až do roku 1924. Ze svazku ČSR Ludvíkov vystoupil po uplatnění mnichovské dohody která začala platit 8. X. 1938. Po porážce nacistického Německa byly obce zabrané Mnichovskou dohodou v roce 1938 vráceny ČSR. Nato byly provedeny tři odsuny německého obyvatelstva čímž se pohraničí skoro vylidnilo. To se částečně nahrazovalo náborem českých osídlenců z vnitro-zemí. Byly osídleny jen zemědělské usedlosti a rodinné domky v dobrém stavu. Ostatní se nechaly zchátrat a nakonec byly zbourány. V současné době má obec kolem 300 obyvatel. Obec byla samostatnou do 25. VI. 1960. Od té doby byla až do roku 1991místní částí Vrbna pod Pradědem. Od 1. I. 1991 je opět samostatnou obcí.

                             Nyní budeme pokračovat výpisem z kroniky.

                                 

 

                                           VÝPIS Z KRONIKY LUDVÍKOVA

                                               Do roku 1960.


1701 – Založení Ludvíkova. V tehdy hlubokých lesích byly postaveny 2 slévárny, tři hutě a hamr pohánený vodním kolem.

1702 – zaveden tabákový monopol.

1705 – ve Slezsku zavedeny jednotné míry a váhy.

1706 – 12.VIII.úplné zatmění slunce.V poledne byla taková tma,

že se muselo svítit a na obloze byly vidět hvězdy.

1709 – Velmi tuhá zima nazývaná LEDOVÁ, trvala136 dní.

1722 – Již v lednu se přestalo topit.

1723 – Kostel dosud patřící pod kaplanát Andělská Hora je přičleněn pod kaplanát Vrbno.

1725 –Vrbenský občan Josef Schubert zasadil jako první ve Vrbně brambory. 1722 první brambory zasazené ve Slezsku (Spachendorf).

1731 - Byly v celém Rakousko-Uhersku zavedeny c.k. celní úřady

1741 – 1745 četné průchody pruských vojenských svazů, ubytování a odhad škod způsobených požáry v průběhu tzv. slezské války.

1748 – Byla zavedena konvenční měna 1fl.C.M. se měnil za 2 fl. 50 kr. dřívější vídeňské měny nebo z 1fl 5kr pozdější rakouské měny.

1748 – napodzim velká mračna kobylek sežrala všechno co se zelenalo. V některých obcích nechaly zvonit zvony aby se k nim kobylky nesnesly.

1750 – 25.srpna velká průtrž mračen.

1750 – Ve Vrbně je založen poštovní úřad. Poštovní vozy jezdily do Jeseníku, Bruntálu a Zlatých Hor. Přeprava osob byla vedena do Bruntálu a Opavy a do Olomouce přes Šternberk.

1754 – první odvody k vojenské službě(konskripce)

1755 – ceny 1 slepice 10 kr. ½ telete 2 zl.42 kr. 1½.vědra piva (85l) 2 zl. 9 kr, 1 bochník chleba 6 kr, 1 šunka 1 zl.

1757 – ubytování nepřátel v průběhu sedmileté války.

1760 – strašný hladomor.Jedna měřice (55 l) obilí stála 20-24 zl.

1766 - 6.července pobýval ve Vrbně císař Josef II. přijel z Bruntálu,bydlel v Rösnerově domě a 7 července odjel do Zlatých Hor.

1768 – Po dlouho trvajících deštích a průtržích mračen došlo na řece Opavě k záplavám. Celé údolí mělo podobu písečného nánosu.

1770 – v celém Rakousku bylo z vojenských důvodů zavedeno číslování domů. Až do roku 1771 velké zdražení, hladomor a nakažlivé choroby.

1771 – denní mzda činila za poštípání1sáhu(3,412plm)6 kr tvrdého a 4 kr měkkého dříví.

1774 – domy jsou v Ludvíkovských prodejních smlouvách poprvé pojmenovány čísly.

1775 – zřízení dřevěné kaple v místě dnešního kostela.

1785 – velmi dlouhá zima trvající dlouho do května.

1786 - v noci z 26 na 27 února bylo zaznamenáno silné zemětřesení.

1772 – vláda v úmyslu pomoci chudému obyvatelstvu hor, umožnit mu výdělek alespoň ryžováním zlata, pověřila císařského hormistra průzkumem (mistr Stanelli). Ve větším množství hald po ryžování dokonce v písku potoků bylo zlato nalezeno. Tak bylo započato s ryžováním. Každé dítě které se k této práci šikovně postavilo obdrželo denně 7 kr. Vyryžované zlato přebíral Stanelli.

1789 – bylo nařízeno do poloviny června upravit cesty tak aby byly sjízdné. Po této lhůtě budou zemští dragouni provádět kontroly a při nedodržení tohoto příkazu budou příslušné úřady nebo obecní rychtáři uvězněni a drženi ve vězení tak dlouho pokud nebude cesta na náklady obce uvedena do řádného stavu.

Okresní úřad v Krnově nařizuje aby při odvodech nebyli odváděni lidé kteří obdělávají půdu a odborníci z továren. Odváděni mají být především holiči, podkoní, služebnictvo a jiné nečinné osoby.

Bílý a černý chléb na venkově musí mít o 6 lotů (10 dkg)

váhu než 3 a 6 krejcarové chleby ve městě.

1790 –Prusové vyslali do zdejších dědičných zemí větší množství dobrých inženýrů a šikovných poddůstojníků pod pláštíkem vandrovních tovaryšů, aby vyzvěděli všechny armádní dispozice a ostatní vojenská opatření.

Ceny 1 libra hovězího masa (45 dkg) 5 krejcarů, libra telecího 4 ½ krejcaru, libra vepřového 6 krejcarů a ve městě o ½ krejcaru více.

1791– bylo čtyřem slezským knížatům povoleno na základě dojednaného knížecího zemského práva vybírat z projednávaných pozůstalostí tzv. Mortuarium, a to u dědiců v sestupné linii u realit ½ procenta ze zlatky (zlatka = 60 krejcarů. Z ostatního majetku ½ procenta. U ostatních dědiců z realit 1 procento a z ostatního jmění 1 krejcar ze zlatky.

1793 – Kateřina Schnatzer se musela dostavit do Opavy kde vykonala zkoušku na porodní bábu. Z obecní kasy jí bylo vyplaceno 12 zl. Stravného.

1807 – Velký požár na Mooslehne.

1808 – Hospodským je zakázáno prodávat, kromě panského, cizí pivo, pálenku a slivovici.

1797 – Stál sáh (3,412 prm) měkkého dřeva 2 zl. 33 kr., tvrdého 3 zl. 33 kr.

1800 – Vyhlášena arcivévodou Karlem všeobecná mobilizace. Ubytovatel Kaspar Röhrich musí často s rekruty v záleživostech odvodů do Bruntálu.

1802 – V březnu povodeň, od června do listopadu málo dešťů, zdražování a hladomor.

1804 – Libra(0,45 kg) kamenné soli stojí 4 kr.

Ludvíkovský úřad hutí a dolů spotřeboval 16 500 sáhů dřeva to je 56 298 kubíků.

1806 – Všeobecné zdražování.

Od roku 1788 není ve Slezsku žádná daň z nápojů. Proto vrchnost zakázala prodej piva ve džbánech na Moravu pod trestem zabavení.

1808 – Výkaz včelstev v Ludvíkově a jejich užitek.

st.včel./nov.včel./ máz med/.libry vosk

1. Peter Niessner   6, 8, 6,4

2. Johann Saulech  8,8  -  8

3. Anton Olbřích      2,1,1,  ½

4. Michael Lintner   2,1, ½ ,1 ½

5. Franz Reichert    1,1,1 ½, ½

1809 – Ludvíkov má 82 domů a 485 obyvatel.K 28. únoru jsou v obci tito živnostníci:

1 mlynář, zároveň pekař se synem a mládencem

1 řezník

1 kovář s tovaryšem

1 krejčí

1 švec s tovaryšem

1810 - Denní mzda zednického tovaryše činí 22 grošů, tesařského tovaryše 20 gr., políra o 2 gr. více (24 gr.= 1 tolar nebo 1 ½ zlatky.

1811 – Velké sucho a nouze o vodu.

Kominíci obdrží za vymetení komína 8 kr. u majitele zahrady 6 kr. a u domkaře 4 kr.

1812 – Mzda nádeníka činí 12 kr.

1813 – Na den sv. Štěpána velká vichřice, les na Vysoké hoře je vyvrácen. Velká voda a velké záplavy

1814 – 11. června ráno velká jinovatka a září přineslo velkou zimu.

1815 – Kaspar Kühnel svobodný statkář z osady Wiedergrün. Franz Beck z Altvogelseifen a Václav Batstieber byli za celkem 46 loupeží v okolí postaveni na pranýř a odsouzeni k těžkému žaláři v Brně na Spielbergu. Loupili ve Vrbně, Malé Morávce, Dětřichově, Podlesí, Vogelseifenu, Staré Vodě, Nové Vésce a ve Světlé. Ludvíkovské železárny mají 4 doly 2 hamry a 2 vysoké pece. V tomto roce vládla nesmírná zima.

1817 – Velká voda a záplavy. Epidemie černých neštovic. Za zatajení nemoci se platí pokuta 3 zl. na dům.

1820 – Zavedení daně z budov ve 12ti třídách od 30 zl. do 20 kr.

1821 – 13 a 30. května byla velká vichřice, která způsobila velké škody na lesních porostech. Koncem května se kvůli velké zimě muselo topit i když před tím bylo několik týdnů krásné jarní počasí. Za opravu mostu u domu čp. 44 zaplatila obec 28 zl. 18 kr.

1823 – Ludvíkov produkuje 8 746 q železa.

1825 - Na vánoce velmi teplo, bylo možno vycházet jen v jedněch šatech. Rozkvetly dokonce fialky.

1826 – Velmi studený a deštivý květen.

1828 – dne 4. června se v Ludvíkově zastavil velmistr ŘNR Anton.

1829 – V lednu vládla krutá zima, která trvala velmi dlouho, 10. 12. června povodeň která způsobila mnoho škod.

1832 – V červenci a srpnu veliká vedra.

1833 – Ludvíkov opět navštívil velmistr ŘNR arcivévoda Anton.

1835 – Zavedena nová razítka, stará platila do července 1836.

1836 – Byla vyspravena cesta do Karlovy Studánky. Ludvíkov má 86 domů. Z toho jeden je krytý břidlicí 73 šindelem a zbytek došky (sláma).

1837 – Velmi studený květen. Vyhořel dům čp.49 BauerAntonín

1838 – Na výstavbu kostela ve Vrbně zaplacena první roční splátka 100 zl. Z Opavy přes Bruntál, Vidly, Červenou Vodu do Hradce Králové se staví cesta, která je důležitá pro přepravu zboží z Ruska a Polska přes rakouské země do Saska a dále.

1841 - Velmi mírná a na sníh chudobná zima, léto nesnesitelně horké.

1842 - Veliké sucho nedostatek vody.Špatná úroda a nedostatek krmiva.

1843 – Velmi studené a deštivé jaro.

1844 – Vybudování říšské silnice Bruntál, Vrbno, Zlaté Hory. 22 května povodeň.

1845 – Velmi dlouhá zima. Ještě v dubnu byly dobré podmínky pro jízdu na saních.

1847 – V minulém roce velmi špatná úroda, zdražování a hlad. 14. června povodeň. Silnice z Karlovy Studánky do Vrbna přes Ludvíkov byla postavena na náklady vrchnosti.

1848 – Zrušení roboty císařským patentem 28.3. 1848.

1849 – Při velkém požáru 2. července vyhořelo ve Vrbně skoro celé náměstí a další přilehlé domy.

1850 – Převzetí soudu státem. Hledají se dvě individua a to hrabě Bethlen 49 let a hrabě Alexandr Teleky 29 let.

1852 – Je zbudován Trampischův mlýn čp. 2.

1855 – V ludvíkově jsou 3 hostince, a to čp. 12 Maxmilián Köhler, čp.78 Petr Bruckner, čp. 82 Johann Drexler a v Karlově Studánce Franz Gebauer. Již v listopadu začíná silná a na sníh bohatá zima.

1857 – 25. dubna veliká zima se silnou vichřicí. V červenci nesnesitelné vedro.

1860 – Za starostování Johanna Trampusche čp.3 byl nově pokryt kostel a byla povedena celková oprava. Dne 12 července byla povodeň, velni krutá zima. Počátkem října již napadlo velké množství sněhu který, zůstal několik dní ležet.

1861 – 19 května napadlo tolik sněhu, že bylo možno opět jezdit na saních. Květy a mnoho ptáků bylo zničeno. Od října 1860 do konce května 1861 bylo nutno topit. 28. července zuřila hrozná vichřice.

1862 – Ludvíkovské železárny navštívil arcivévoda Maxmilián s dvorním radou Antonem Kleibrem.

1863 – Dne 20. ledna večer běsnila hrozná vichřice doprovázená četnými blesky a silným hromobitím. Do kostela na uhlířském vrchu uhodil blesk, načež shořela celá střecha.

1864 – Velmi dobrá úroda obilí i když léto bylo studené a deštivé. Velmi tuhá zima.

1866 – Pruské vojsko ve Vrbně. 6.června zuřila velká bouřka, která napáchala velké škody v lesích a na polích.

1867 –12. prosince byla vyjímečná vichřice po které následovala velká chumelenice. Ludvíkovský hřbitov byl rozšířen o 151 m čtverečných.

1868 – Velmi dobrý rok na ovoce a úrodu.

1869 – 1. září byl ve Vrbně zřízen c.k. okresní soud, c.k. daňový depozitní úřad, notářství a c.k. četnické velitelství.

1870 – Byly zakoupeny dva nové zvony.

1871 – V lednu velké závěje, potíže s dopravou. 20. června zde pobýval arcivévoda Wilhelm.

1872 – Koncem listopadu bylo možné v přírodě trhat květiny, kvetly stromy. Nebezpečí zavlečení cholery do zdejšího kraje.

1873 – založena nadace pro chudé.

1874 – Zavedení metrické soustavy. Počátkem července dobře viditelná kometa. Dobré a výnosné žně.

1875 – V březnu trvající vlezlá zima v jejímž důsledku došlo k velkým škodám způsobených zvěří. V dubnu povodeň.

1876 – Obec koupila od Ludwiga Ttrampische tři parcely o výměře 750 čtverečních sáhů za účelem stavby školy.

1877 – Velmi mírná zima, v únoru začalo pučení amušky si hrály ve slunci. 26 září napadl první sníh.

1878 –V Buchbergstahlu je zřízena c.k. odborná škola dřevařská, která byla v roce 1902 zrušena.

1879 – ŘNR byla zrušena ludvíkovská železárna. V polovině května opět napadl sníh, 6. června velká voda. Velká bída v důsledku špatných žní a chybějících výdělků.

1880 – 28. března krásné Velikonoce, jaké roky nebyly. 5. srpna povodeň, která způsobila veliké škody. 12. srpna přešla přes hory ničivá průtrž mračen, naší Opavou přešla veliká voda. Mosty a části silnice do Karlovy Studánky byly strženy.

1881 – Dne 2. ledna se konalo sčítání lidu. Shořel dům čp. 56.

1883 – 25 školou povinných dětí onemocnělo neštovicemi a spalničkami.

1884 – V lednu byla dobře viditelná kometa. 15. června byla povodeň v v celém Slezsku. Velmi dobrá úroda. Fa. Grohmann žádá o povolení na přestavbu Viktorovy hutě na provoz pro zpracování dřeva.

1885 - Byl ve Viktorově huti zahájen plný provoz výroby doutníkových krabic a vík sudů, sudových dužin a latí. 16. května velká chumelenice, dlouhá a tuhá zima.

1886 - V polovině května začala nová zima s bouří a sněhem. V červnu nesnesitelné vedro. Velmi mírný podzim. Vyhořela Viktorova huť ale byla znovu obnovena. Bylo rozhodnuto postavit novou dvoutřídní školu. Vypracováním plánů a rozpočtu byl pověřen stavební rada Wiesinger.

1897 – Kolem silnice v obci bylo vysázeno 190 ovocných stromů. 50 třešní bylo darováno zemědělským spolkem z Vrbna. Byl opraven kostel.

1888 – Františkova huť dříve válcovna je ŘNR přestavěna na pilu. Při kolaudaci byl vydán zákaz sypání pilin a jiného odpadu do řeky. Zemský výbor povolil půjčku 5000 zl. na stavbu školy. Na podzim vyhořel dům čp. 42 majitel Vincenc Baier.

1889 – Na podzim byla předána nová škola do užívání. V únoru velká nadílka sněhu a dopravní potíže. V důsledku dlouho trvajícího sucha špatné žně.

1890 – 8. srpna byla velká nepohoda a její důsledek, záplavy. Majitel čp. 41 Josef Riedel zřídil v dřívější zámečnické dílně Antona Niewega drtírnu třísla s 8 drtiči. Vodní kolo o průměru 3,7 m s přímým převodem na drtič. Vyhořela pila Rosalie Teibner čp.61 ve videlském údolí.

1891 – Tvrdá na sníh bohatá zima, jakou si dlouho nikdo nepamatuje, deštivé léto.

1892 – Dne 26. února sdělilo ředitelství pošt, že Ludvíkov bude mít vlastní poštovní úřad. V tomto roce byl také založen dobrovolný hasičský sbor.

1893 – Velmi mírná zima, také zimy v následujících letech přinesly jen málo sněhu a chladu. 18. dubna je povolena přestavba staré školy na chudobinec. V září bylo započato se stavbou.

1894 – v květnu byla dokončena přestavba staré školy na chudobinec

1895 – 10. dubna bylo postavení planet takové jako při úmrtí Ježíše Krista. 25. července navštívil Ludvíkov nový velmistr ŘNR arcivévoda Eugen.

1896 – Je postavena izolace pro nemocné a k ní přistavěna hasičská zbrojníce.

1897 – V srpnu v důsledku dlouhotrvajících prudkých dešťů a průtrží mračen povodeň záplavy.

1899 – Shořela pila čp. 92 ale byla zase brzy opravena. Ve Filipově huti čp.21 se začaly vyrábět zápalky.

1900 – Vyhořela jatka Wilhelma Schmidta čp. 12. Je provozována těžba zlata. Emil Hefter z Vratislavi získal kutací právo. Ve Wilhelmově huti je zrušena výroba nábytku a zahájena výroba kreslicích potřeb a galanterního zboží.

1901 – 25. října ve 12.hod 15.min vyhořela Filipova huť. Výroba zápalek je ukončena a na jejím místě je dům pro dělníky.

1903 – 11. července hrozná povodňová katastrofa, pokud lidská paměť sahá, jedna z největších a nejničivějších záplav, lávky a mosty byly strženy. Ředitel důlního provozu zemřel při zřícení mostu na horním konci obce na srdeční záchvat. Celé údolí se podobalo velkému písečnému rybníku a trval téměř 4 roky než byly škody napraveny. Na podzim navštívil dřevařskou výrobu velmistr ŘNR arcivévoda Eugen. Provozy jej provázel vrbenský starosta továrník Emil Grohmann.

1904 – Velká vedra, sucho, prameny a studny vysychaly. Poškození suchem mohli požádat o státní subvenci. 13. září vznáší obec námitku proti rozšíření uhelné huti v Brandlochu.

1905 – Vyskytly se případy tetanu. Výroční trhy byly přeloženy na neurčito. Izolační prostory bylo nutno zachovat v pohotovosti. 15. 8. zastavil nájemce horní pily Max Berl provoz a ŘNR si pilu opět převzal.

1906 – V Karlově Studánce byla postavena vodní turbína s elektrárnou. Alois Teibner čp.61 zastavuje provoz drtiče třísla.

1907 – V Maxově huti je změněn provoz na pilařský.

1908 – Arcivévoda Eugen přispívá na opravu Ludvíkovského kostela.

1909 – Mírná na sníh chudá zima.

1910 – Rudolf Jüttner získal koncesi na autodopravu Vrbno-Ludvíkov-Karlova Studánka.

1912 – 2.7. se konají první místní jednání kvůli zbudování vodovodu. 28. 9. Komisionelní pochůzka na hotové silnici Vidly-Karlova Studánka se bude konat 24. 10.

1914 – V zimě shořela v Karlově Studánce vila Paula. Oznámení o mobilizaci 26. 7.

1917 – V létě byla taková bída, že vypukly hladové revolty. 300 lidí převážně žen a dětí táhlo do Karlovy Studány.

1918 – Po vyhlášení ČSR jsou na zasedání obce poprvé přizváni zástupci dělnictva.

1922 – 22. 11. k založení a vedení obecní pamětní knihy bzl pověřen učitel Paul Kahlig. Do výboru pro historii obce patří starosta a dále byli zvoleni pánové Franz Schnurch a Franz Schmidt.

1923 – 19. srpna byl slavnostně vysvěcen památník padlým hrdinům z 1. světové války.

1924 – Velmistr ŘNR, brněnský biskup Norbert Klein nechal postavit  na Hinnewiedersteinu kříž z modřínu, vyrobený v Ludvíkovském dřevařském provozu a vysvětil jej 14. září.

1925 – 2. února. Změna hranice mezi Železnou a Ludvíkovým. Námitka obce nebyla respektována. Obec musela odstoupit domy čp.61, 63, 93, 95. V neděli 3. srpna začalo pršet, pršelo až do pondělního večera. Potom zuřila hrozná vichřice která způsobila mnoho polomů vyvrátila telegrafní sloupy a přerušila elektrické vedení. Opava se vylila z břehů. V úterý večer 4. srpna vyhořel starý dům čp. 19. obuvníka Paula Matscheka. Díky rychlému zásahu hasičů z Ludvíkova, Vrbna a Železné zůstala zachována obytná přístavba z roku 1923.

1928 – rozšíření školy o paralerní třídu. 27. 11. Stolaři Johannu Fischerovi čp.37 shořelo jeho obydlí.

1930 – Velký sněhový polom, 60 000 plm dřeva v lesních správách Vrbno, Hubertov a Podlesí.

1931 – 29.6 se uskutečnily motocyklové závody Opava, Vrbno, Karlova Studánka.

1932 – 9.3 je zakázán hákový kříž jako symbol. 5.5 světící biskup Dr. Schinzel navštívil hodinu náboženství na zdejší škole a zapsal se do školní pamětní knihy.

1933 – Tento rok přinesl v republice ostřejší kurz proti všemu německému.

1935 – 5.2 Stavební povolení na přestavbu Wilhelmovy hutě. Kolaudace 6.11. 1935. Dne 5. 8. v noci jsou zaznamenány otřesy země.

1938 – je zahájena výstavba pohraničního opevnění v Mnichově.

24. září je vyhlášena všeobecná mobilizace. Dne 29. 9 byla podepsána tzv. Mnichovská dohoda. Dne 6. 10 dorazily do Vrbna první skupinky SS a náměstí je plné bojových vozidel a tanků. V pátek 7. 10. je v Ludvíkově ubytováno cca 800 mužů z 44. art. regimentu z Nei 30.

1940 – 18-20. 5. velká povodeň která zasáhla celé povodí řeky Opavy.


To je konec německé kroniky, budeme pokračovat až rokem 1945.


1945 – Německo prohrálo válku. Do Vrbna dorazily první oddíly ruské armády a osvobodily město bez jediného výstřelu.

1946 – 28. 10. je znárodněn klíčový průmysl.

1948 – 25. 2. vláda podává demisi a moci se ujímají komunisté.

1949 – Začíná násilná kolektivizace zemědělství. Začínají také zinscenované procesy s tzv. agenty zahraničních tajných služeb.

1953 – V březnu umírají Stalin a Gottwald, prezidentem se stává Antonín Zápotocký. Provedena měnová reforma a zrušeny přídělové lístky.

1955 – 17. 1. velká vichřice dosahující síly orkánu, obrovské škody na lesních porostech, budovách a elektrických sítích.

1960 – Změna názvu republiky z ČSR na ČSSR. Ludvíkov a okolní obce ztrácejí samostatnost a stávají se místními částmi města Vrbna.

 







Bude další pokračování.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ludwigsthal

(Sierk, 24. 11. 2014 4:26)

hallo, zdenek hlavka!

Ne LUDWIGSTAHL, sondern LUDWIGSTHAL !!!

Re: Ludwigsthal

(Jarda - admin, 24. 11. 2014 10:15)

Hallo Sierk,
thank you, repaired

Re: Ludwigsthal

(S. Sierk Durynski Les, 15. 1. 2015 2:53)

Hallo,
schade das Herr Hlavka schon so früh verstorben ist. Er hat sich mit dieser Seite ein Denkmal gesetzt. Danke.